Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
ZOO
Štindlová, Terezie ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Kijonka, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářskou práci tvoří webová stránka - slovník - zabývající se architekturou zoologických zahrad.
Právní úprava ochrany biodiverzity ex situ
Hronová, Ivana ; Derlich, Stanislav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Právní úprava ochrany biodiverzity ex situ Abstrakt Tato diplomová práce je věnována právní úpravě ochrany biologické rozmanitosti na mezinárodní, evropské a převážně vnitrostátní úrovni, ve vztahu k ochraně ex situ. Cílem práce je představit a přehledně uspořádat právní úpravu ochrany biodiverzity se zaměřením na druhovou ochranu živočichů a rostlin ex situ. Dílčími cíli jsou poté úvahy de lege ferenda v reakci na nalezené nedostatky zákonné úpravy v České republice spolu s komparací vybraných ustanovení slovenského a českého právního řádu. Celkově by práce měla vést k zamyšlení nad důležitostí ochrany biologické rozmanitosti a zaměření pozornosti na programy, zařízení a jiné způsoby věnující se ochraně ex situ. Text diplomové práce je rozdělen do čtyř částí. První část je věnována základním pojmům jako biodiverzita a její úrovně, či bližšímu vymezení podstaty ochrany in situ a ochrany ex situ. Dále je pojednáváno o celosvětovém problému vymírání druhů a celkovém úbytku biodiverzity spolu s důležitostí její ochrany. Obsahem druhé části jsou poté prameny mezinárodního práva a práva EU v oblasti ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Pozornost je věnována obecné právní úpravě na mezinárodní a evropské úrovni, výčtu základních právních předpisů spolu s uvedením těch, které se blíže věnují ochraně...
Právní úprava provozování zoologických a botanických zahrad
Leš, Adam ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Právní úprava provozování zoologických a botanických zahrad Tato diplomová práce se zabývá současným stavem právní úpravy provozování zoologických a botanických zahrad. Vzhledem k neustále aktuálnější potřebě zachování biologické rozmanitosti přírodního prostředí vystupuje čím dál víc do popředí role zoologických a botanických zahrad. Tomu odpovídající úroveň právní úpravy by měla provozovatelům těchto zařízení za dodržení všech zákonných podmínek umožnit co nejefektivnější přispění k druhové ochraně ohrožených rostlin a živočichů. Zoologické a botanické zahrady se významně zapojují do druhové ochrany ex-situ, tj. mimo přirozená stanoviště druhů, zejména chovem ohrožených živočišných druhů v co nejpřirozenějším umělém prostředí či pěstováním ohrožených rostlinných druhů za účelem ochrany genofondu, a druhové ochraně in-situ, tj. přímo v místě přirozeného výskytu, a to prostřednictvím navracení odchovaných a vypěstovaných ohrožených jedinců zpět do přírody. První část práce poskytuje základní historický, společenský a ochranářský kontext existence zoologických a botanických zahrad, a zároveň uvádí nejvýznamnější organizace a sdružení, které svou činností a vzájemnou spoluprací různou měrou přispívají k plnění cílů směřujících k ochraně přírodního prostředí. V druhé části práce je mimo přehledu...
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva
Mouchová, Pavlína ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Derlich, Stanislav (oponent)
Zoologické a botanické zahrady a jejich provoz z pohledu práva Zoologické a botanické zahrady mají svůj původ již ve starověku. Prošly dlouhým vývojem, během kterého se měnil důraz na jejich jednotlivé funkce. Dnešní zoologické i botanické zahrady mají několik důležitých funkcí, z nichž se v současné době dostává čím dál víc do popředí jejich funkce při ochraně ohrožených druhů a zachování biodiverzity. Ubývá přirozených stanovišť živočichů i rostlin, přičemž právě zoologické a botanické zahrady poskytují jejich ochranu formou ex-situ, tedy mimo přirozená stanoviště těchto organismů. Provozování zoologických zahrad je v českém právním řádu upraveno především zákonem č. 162/2003 Sb., zákonem o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů, který vychází ze směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách. Tento zákon zavádí systém licencování zoologických zahrad. Zoologickou zahradu podle tohoto zákona může provozovat pouze provozovatel s platnou licencí udělenou Ministerstvem životního prostředí podle tohoto zákona. Nyní je v České republice 28 zoologických zahrad s platnou licencí k provozování. Botanické zahrady na rozdíl od zahrad zoologických bohužel zvláštní právní úpravu nemají. Jejich provozování se tedy řídí...
Dvě tváře ZOO - vnímání zoologických zahrad z pohledu jejich příznivců a odpůrců
Tempírová, Lenka ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Šusta, František (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou zoologické zahrady a jejich role v moderní společnosti. Důraz je v tomto ohledu kladen na zhodnocení jejich významu v ochraně druhového bohatství přírody a zejména pak ve vzdělávání a osvětě veřejnosti. Abych však mohla tyto role lépe posuzovat, zajímaly mne postoje a názory na zoologické zahrady nejen z pohledu jejich příznivců, nýbrž jsem chtěla poznat i hlediska opačné strany, tedy odpůrců zoologických zahrad. V jejich případě mi šlo též o postihnutí toho, zda je projevovaný nesouhlas zapříčiněn spíše emotivně (důraz na etiku a práva zvířat), nebo zda vzniká na základě reálných nedostatků (například nevhodných podmínek chovu). V teoretické části práce jsem se proto zabývala jak přínosem zoologických zahrad v mnoha různých ohledech, tak i jejich stinnými stránkami, na něž z velké většiny upozorňují právě odpůrci. Abych však mohla své úsudky podložit též empiricky, provedla jsem vlastní dotazníkový výzkum, který jsem následně doplnila o kvalitativní rozhovory s vybranými jedinci. Mým záměrem však nebyl jen klasický výzkum veřejného mínění o zoologických zahradách, nýbrž i odhalení rozdílů v názorech a osobních charakteristikách jejich příznivců a odpůrců. Rovněž jsem chtěla zjistit, jaké aspekty zoologických zahrad lidé nejvíce oceňují a jaká jsou naopak...
ZOO
Štindlová, Terezie ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Kijonka, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářskou práci tvoří webová stránka - slovník - zabývající se architekturou zoologických zahrad.
Informační systém a environmentální vzdělávání v ZOO Plzeň
ŽEŽULKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá informačním systémem a environmentálním vzděláváním v ZOO Plzeň a je členěna do dvou celků. V teoretické části bakalářské práce je zpracováno téma problematiky zoologických zahrad, jejich význam, historie atd. Dalším tématem je problematika environmentálního vzdělávání a informačního systému. Poslední část literární rešerše obsahuje informace o Zoologické a botanické zahradě města Plzně. V praktické části je vypracován přehled nástrojů informačního systému a environmentálního vzdělávání v ZOO Plzeň. Tato část práce obsahuje také dotazníkové šetření k porovnání spokojenosti a významu jednotlivých prvků v ZOO, jeho následné vyhodnocení a statistické zpracování.
Informační systém a environmentální vzdělávání v Zoo Jihlava
APFELTHALEROVÁ, Kateřina
Tato práce je tvořena ze dvou částí. První, rešeršní část práce zahrnuje obecné informace o environmentálním vzdělávání, jeho historii, významu a nástrojích, které jsou k vlastnímu vzdělávání využívány, tématiku informačních systémů naučných stezek a zoologických zahrad, obecné informace o zoologických zahradách a historii chovu zvířat a v neposlední řadě informace o Zoologické zahradě Jihlava, její historii a současnosti. Druhá část této práce se zabývá analýzou nástrojů environmentálního vzdělávání a informačních systémů v Zoo Jihlava. Dále obsahuje dotazníkový průzkum, ve kterém byla zjišťována spokojenost návštěvníků s dílčími ukazateli v Zoo Jihlava, týkajících se environmentálního vzdělávání a informačních systémů. Průzkumu se zúčastnilo 200 respondentů po návštěvě Zoo Jihlava.
Dvě tváře ZOO - vnímání zoologických zahrad z pohledu jejich příznivců a odpůrců
Tempírová, Lenka ; Trnka, Radek (vedoucí práce) ; Šusta, František (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce jsou zoologické zahrady a jejich role v moderní společnosti. Důraz je v tomto ohledu kladen na zhodnocení jejich významu v ochraně druhového bohatství přírody a zejména pak ve vzdělávání a osvětě veřejnosti. Abych však mohla tyto role lépe posuzovat, zajímaly mne postoje a názory na zoologické zahrady nejen z pohledu jejich příznivců, nýbrž jsem chtěla poznat i hlediska opačné strany, tedy odpůrců zoologických zahrad. V jejich případě mi šlo též o postihnutí toho, zda je projevovaný nesouhlas zapříčiněn spíše emotivně (důraz na etiku a práva zvířat), nebo zda vzniká na základě reálných nedostatků (například nevhodných podmínek chovu). V teoretické části práce jsem se proto zabývala jak přínosem zoologických zahrad v mnoha různých ohledech, tak i jejich stinnými stránkami, na něž z velké většiny upozorňují právě odpůrci. Abych však mohla své úsudky podložit též empiricky, provedla jsem vlastní dotazníkový výzkum, který jsem následně doplnila o kvalitativní rozhovory s vybranými jedinci. Mým záměrem však nebyl jen klasický výzkum veřejného mínění o zoologických zahradách, nýbrž i odhalení rozdílů v názorech a osobních charakteristikách jejich příznivců a odpůrců. Rovněž jsem chtěla zjistit, jaké aspekty zoologických zahrad lidé nejvíce oceňují a jaká jsou naopak...
Zoo here and there: Observation of Visitor Behavior in the Prague and Reykjavík Zoos
Vysopal, Ondřej Věnek ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám vnímáním zoologických zahrad v moderní době. Práce zachycuje vznik zahrad a jejich roli jako zdroj vědění a reprezentace lidsko-zvířecích vztahů v osmnáctém a devatenáctém století. Postupem času se základní funkce zoo změnily. Z menažérií s důrazem na status majitele se zoo proměnila v instituci zaměřenou především na vzdělání. Za pomoci antropologických metod reflektuji současné vnímání dvou evropských zahrad - v Reykjavíku a v Praze. Vnímání těchto zahrad společností je zachyceno ve výzkumu chování návštěvníků, které dokládá jejich oblibu a další funkce. Zoologická zahrada v Reykjavíku díky své jednoduchosti představuje plně funkční celek, který je pozitivně vnímán jako prostor pro učení islandských dětí o jejich kultuře a tradicích. Pražská zoo naopak úspěšně splňuje daleko širší škálu nároků české a mezinárodní společnosti, které jsou na ni kladeny. Nicméně s úspěchem uspokojuje většinu představ návštěvníků a pozitivně tak přináší zvířecí svět světu lidí. Tímto pozitivním přístupem se práce vymezuje proti kritickým teorií zoologických zahrad od převážně amerických autorů. Klíčová slova: zoologické zahrady, návštěvníci, zvířata, lidé, kultura, dívání se na zvířata, výzkum návštěvníků, Reykjavík, Praha, Island

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.